Hravý čtenářský deník
Čtení nemusí být nuda a čtenářský deník nemusí být otrava. Zábavnou formou vyprávím dětem o kreslení, psaní, čtení a objevování vlastní kreativity.
Psal jsem ho pro radost
Jako kluk jsem se v knihovně do knih zamiloval. Začal jsem si vést deník: zapisoval jsem, co jsem přečetl, a ke každé knize jsem kreslil. Nikdo mě nenutil, prostě mě to bavilo. Později jsem s kreslením přestal, protože jsem si myslel, že moje obrázky nejsou dost dobré.
Úplně zbytečně jsem tak potlačil svou kreativitu jen proto, že jsem si myslel, že moje tvorba musí být dokonalá. Proto dětem pokaždé říkám: „Deník nemusí být hezký v očích druhých, hlavně že se líbí vám.“
Nic z toho není dokonalé. A o to právě jde.
Číst se má pro radost, ne kvůli čtenářskému deníku… aneb 10 rad pro malého čtenáře.
Čtenářský deník tu není od toho, aby děti nějak svazoval, ale naopak rozproudil jejich fantazii a kreativitu.
- Knihu čtu pro radost, ne kvůli čtenářskému deníku.
- Čtení není závodění.
- Kniha se mi líbila / nelíbila, protože…
- Hlavní postava se mi líbila / nelíbila, protože…
- Jaká nová slova jsem se naučil?
- Našel jsem v knize nějaké ponaučení?
- Knihu bych doporučil kamarádovi / kamarádce, protože…
- Čtenářský deník je taky můj památníček.
- Můžu kreslit nebo obkreslovat.
- Knihy můžu číst očima, ale i srdcem.